#51 Je cukr metlou lidstva?

O cukru se hovoří jako o bílém zabijákovi. Ani toto ale nebrání faktu, aby jeho spotřeba každým rokem neustále rostla. Existují naštěstí různé alternativy, po kterých můžeme sáhnout, jednou z nich je i jeho přímý příbuzný v podobě hnědého cukru. Podívejte se na základní rozdíly mezi nimi a zvažte, jak moc se vyplatí přemýšlet při nákupu a konzumaci i u této skupiny potravin.

Sdílet

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášeni. Pokud zde ještě nemáte účet, zaregistrujte se.

Dobrý den,
shodou okolností jsem zrovna četla rozhovor s doktorem zabívajícím se alternativní medicínou. Jedním z témat byl právě cukr. Zajímal by mě Váš názor na ten jeho. Děkuji Polachová

:
Nechápu, proč je cukr tak zavrhovaný, když ve fyziologii ve 2. ročníku na medicíně je napsáno, že srdíčko jedním stahem vypudí 1,2 dcl krve, za 1 minutu je to kýbl krve a za den cisterna o 10.000 litrech. Osmdesátiletý člověk načerpá srdíčkem 350 milionů litrů krve, což je celá Křetínka, než začne přetékat. Měli by si všichni uvědomit, na co to srdíčko jede. Myslíte si, že na cereálie, jogurty, na makrobiotické potraviny jako například naklíčené obilí a podobně? Ne – jede na cukr, a to právě na hroznový cukr - glukózu, která je obsažena v řepném cukru společně s ovocným cukrem - fruktózou. Další orgán, který jede na cukr, jsou játra. Bez glukózy a kyseliny glukuronové bychom nestrávili a nezlikvidovali spoustu toxinů, které dostáváme v každodenní potravě. Hroznový cukr nám jede do svalů, takže když sportovec chce podat výkon, musí dostat dostatek cukrů. Ale nejdůležitější orgán, na který cukr jede, je naše mozkovna. A to opět na hroznový cukr. Zase se najdou lékaři, kteří budou tvrdit, že cukr je jed. Můj otec, také lékař, říkával mé matce: „Slaď tomu Petrovi trochu víc, jeho příroda neobdařila jiskrným intelektem, tak ať mu to více myslí a všechno si pamatuje.“ Myslím, že díky otci jsem to co jsem, že jsem si třeba udělal i druhou vysokou školu. Dále fruktóza, která je druhá molekula v sacharóze, je důležitá jako velký zdroj energie, ale hlavně pro pány je motorem bičíku našich spermií. Proč se tedy potom všichni diví, že máme tak nízkou pohyblivost spermií a spousta pánů nemůže oplodnit svou partnerku. Také tvrzení, že cukr a jeho nadměrný přísun, by mohl způsobit cukrovku, je rovněž mylné. Při glukozotolerančním testu je slinivka schopna zpracovat za 2 hodiny 7 dkg podaného cukru a glykemie nám klesne na normál. A o slinivce platí totéž, co o každém jiném orgánu v těle. Když chcete mít vyfachčené svaly a srdce, musíte je trénovat.
   Víte dobře, že když si člověk zlomí nohu a dají mu ji do sádry, tak za 3 týdny proběhne atrofie z inaktivity a stehenní sval se zmenší o ¼ svého objemu. Takže u mě je nejvíce vypracovaná slinivka, protože už od rána dostává 5 kostek cukru v kávě, v zápětí mnoho sklenic Coca coly a moje beta buňky langerhanzových ostrůvků si patrně už říkají, kdy nám dá pokoj, abychom mohly také atrofovat.
   Své povídání bych rád zakončil zvoláním citátu Julia Fučíka „LIDÉ, MÁM VÁS RÁD, SLAĎTE!“ (snad se vám rozbřeskne a přijdete na to, komu to prospívá...)

Markéta Polachová, 25. 9. 2011, 14:49:17

Není příliš šťastné šířit masově tyto druhy informací. V základu jsou pravdivé, ale vytržené z kontextu našeho celkového zdraví a preferovaného životního stylu současné doby.
Pravdou je, že tělo cukr potřebuje - mozek, svaly a játra skutečně "jedou" na jednoduchý cukr (glukózu), ale to se bavíme o výsledném produktu metabolismu komplexních sacharidů, které přijímáme stravou. Celá problematika souvisí s teorií Glykemického indexu (popsal jsem ji na audio CD "Hubneme zdravě - Glykemický index" - www.kurzyatac.cz/obchod/hubneme-zdrave-glykemicky-index). I přesto, že se genetický kód lidí postupně vyvíjí a je schopen vcelku rychle reagovat na podněty prostředí, ve kterém se pohybujeme, nejdelší dobu celého fylogenetického vývoje jsme my - lidé - strávili ve stravovacích podmínkách bez přísunu jednoduchých forem cukrů (s výjimkou medu a ovoce, které ale z objemového hlediska v žádném případě netvořili většinu denního jídelníčku). Pokud se podíváme do krátké historie posledních několika desetiletí, kdy došlo k dramatickému nárůstu spotřeby cukru (a jeho produkce celosvětově neustále roste - stačí krátký pohled do historických grafů komoditních trhů), zjistíme, že koresponduje s nárůstem počtu diabetiků i samotné nadváhy (i tady ale do hry vstupuje více faktorů). I tvrzení, že fruktóza je odpovědná za pohyblivost spermií, je jednostranné (v dnešní době je prokázáno, že do tohoto procesu vstupují prvky jako je selen nebo zinek, velkou roli hraje antioxidační kapacita organismu).
Při glukozotolerančním testu je slinivka schopna skutečně za krátkou dobu zpracovat velké množství cukru - to ale neznamená, že takové výkony může podávat několikrát denně, o což se snaží svým jídelníčkem a pitným režimem stále větší část naší populace (vždycky platí, že dlouhodobé přetěžování jakéhokoli orgánu vede k jeho opotřebení a vyčerpání - a to i na energetické úrovni).
Pokud tedy takové názory nebudou odpovídat individuálnímu metabolickému nastavení jedince, jsou VELMI nebezpečné.
Celé naše snažení by mělo směřovat k dosažení rovnováhy, což propagace nadměrné konzumace sacharózy a dalších forem jednodušších cukrů jednoznačně popírá...

Martin Jelínek, 27. 9. 2011, 22:40:11

Dobrý den pane Jelínku, na Váš komentář k tomuto příspěvku jsem se hodně těšil:-). Líbí se mi, jak si kulantně umíte zaťukat na čelo nad podobným názorem. Názorem, který zřejmě vůbec nebere v potaz ty davy nemocných dospělých a jejich dětí, které potkáváme každý den nejen v marketech, a který je často slyšet právě i od vzdělaných lidí, jenž lpí na informacích, které se dozvěděli při studiu před 20-30-40-ti lety, a dnes nejsou schopni dát je do kontextu s nejnovějšími poznatky v této oblasti. S pozdravem a poděkováním za informace, o které se s námi dělíte, Roman Kořínek.

Roman Kořínek, 30. 9. 2011, 08:16:45

Děkuji za zprávu. Pokud jakákoli informace, která není zkreslena subjektivním názorem, padne na úrodnou půdu, má její šíření smysl...To vše za předpokladu, že chceme oslovit širokou populaci a ne se věnovat metabolickým odchylkám.

Martin Jelínek, 3. 10. 2011, 17:30:50